Jak víno vybíráme

Výhodou nákupu sudového(stáčeného) vína ve vinotéce je,že si takové víno před jeho koupí můžeme ochutnat.A právě správné ochutnavání(degustaci) vína si zde stručně přiblížíme.V případě koupě vína lahvového jste odkázáni na údaje napsané na etiketě.Těm však běžný zákazník příliš nerozumí a navíc jsou mnohdy nedostačující nebo dokonce zavádějící.Jste-li v běžném obchodě,máte smůlu.Ve vinotéce by Vám i s tímto měli umět poradit.

A nyní zpět k ochutnávání.Popíšeme si zde zběžnou orientační ochutnávku,jakou provádíme například ve vinotéce,při rozhodování se o koupi nějakého vína.Opravdovou degustaci,prováděnou v regulérních podmínkách,si popíšeme někdy příště v bloku zajímavosti.Taková degustace již vyžaduje základní znalosti a přehled o vínech.

Tak tedy - i před zběžným ochutnáváním bychom neměli jíst ani pít nic příliš chuťově výrazného.Víno je totiž na momentální chuť v ústech velice choulostivé.Nedisponuje totiž ani  mohutnou,drsně zemitou chutí piva,ani vše přebíjející palčivou chutí tvrdého alkoholu.Neměli bychom tedy jíst nic příliš pálivého,kyselého,hořkého či sladkého.Svoje chuťové pohárky prostě nesmíme mít zahlcené.Což naprosto spolehlivě učiníme konzumací např. cibule,česneku,papriky a jídel jimi dochucených.Takové kyselé rybičky,,česneková pomazánka nebo řádně nabroušený guláš naše vnímání chuti na až několik hodin spolehlivě zlikvidují.Takže - chuť máme v pořádku,a jdeme na věc.Předpokládáme,že budeme nejspíše ochutnávat 2-3 vína,nanejvýše však 4.Větší množství vzorků běžný zákazník zpravidla nezvládne,protože pak už mu to chutná všechno stejně.Nejprve se rozhodneme,zda chceme víno bílé nebo červené,případně růžové,a zda chceme spíše sladší nebo sušší,tedy ne sladké.A vybíráme zpravidla hlavně podle chuti - vůně a barva nebývá pro běžného zákazníka rozhodující.Pro pořadí ochutnávání vzorků platí následující pravidlo: začínáme vždy lehkými bílými víny,pokračujeme výraznějšími-plnějšími bílými,dále lehčími červenými a nakonec plnými těžkými červenými.Je to pořadí naprosto logické,protože začíná víny chuťově nejjemnějšími až po ta nejvýraznější.Polopaticky řečeno - napijete-li se silného červeného,pak chuť jemného bílého prostě už nerozeznáte.Druhé pravidlo se týká obsahu cukru v ochutnávaných vzorcích: nejprve chutnáme vína bez cukru,tedy suchá,potom polosuchá s nízkým cukrem,polosladká a sladká.

Kromě správného pořadí koštování je neméně důležitý i jeho způsob.Většina zákazníků má tendenci hodnotit víno hned po prvním doušku.To je úplně špatně.Psal jsem výše,že víno je velmi choulostivé na momentální chuť v ústech.Tu je třeba neutralizovat,a proto budeme víno chutnat metodou dvou až tří doušků. To znamená,že prvním douškem si doslova propláchneme ústa a přemažeme-zneutralizujeme chuť,kterou v nich máme.Tento doušek pak polkneme a nic nehodnotíme.Teprve ten druhý podržíme v ústech o chviličku déle,takzvaně jej poválíme po jazyku a patře,a teprve pak pomaličku pustíme do krku.Neuškodí,když několikrát jemně "zamlaskáme" a polkneme.A nyní již vnímáme chuť koštovaného vína takovou,jaká opravdu je.Pokud si touto chutí přece jen nejsme jisti,dáme si ještě třetí doušek a zacházíme s ním stejně,jako s tím druhým.Celý tento postup opakujeme u každého chutnaného vzorku.

Zdá se Vám to složité? Jen zdánlivě.A určitě se Vám to vyplatí.A máte jistotu,že si domů nedonesete něco úplně jiného,než jste si představovali ! Tak - na zdraví !

Že prý: tři největší nepřátelé vína jsou kroupy,špačci a manželky...

Chlast člověka ničí.Popíjení vína jej kultivuje.